Nasrat na Maserati, rudý růžičky a vedoucí pozice

October 23, 2017


 Bejt štastnej, najít v sobě svobodu, sílu změnit věci a hýbat kontinentama. Slyšíme to ze všech stran a zdá se to vlastně hrozně hloupoučký. Jenomže není. Tak poslouchejte.

Nikdy to není vysněnej partner v Maserati a s padesáti červenejma růžema nervózně postávající před radnicí v zástupu ostatních svatebčanů slibující ti lásku na všechny světový strany, co tě udělá nejšťastnější na světě. A jde to s tou láskou strašně, strašně pomalu, protože dovnitř  nikdy nepřijde stejně rychle a bouřlivě jako při rande s dokonalým chlapem.

Místo toho vztah sám k sobě totiž budeš hledat léta a další roky jej budeš pilovat. Budeš se učit smiřovat s chybama a tisícerýma trapasama a učit se měnit je na smích, protože ti dojde, že třetí kompletně rozlitá láhev v kabelce za poslední týden fakt už nestačí na to se rozčílit. A vlastně ani čarokrásně nazdobený rýžová kaše s jahodama, která se ti při focení na instagram elegantně vyleje do postele. Ani situace, když na vejšce před celou posluchárnou plnou dvou set lidí na obrázku nepoznáš  Klause a a navíc se sama od sebe přihlásíš a vyleze z tebe něco jako „ta babička na obrázku“. A odpustíš si taky mizerný řízení, dny, kdy jsi místo do posilky šla na burger a rozhodně i večery, kdys místo seminárky koukala na nový Hry o trůny.

Taky hrozně doceníš ty chvilky sama. Se svejma myšlenkama, klapáním do klávesnice, editem fotek ve Gimpu, knižníma velikánama ve svazcích, jen tak v myšlenkách ve svých světech, se svými postavami. A dojde ti to znovu – kde vzniká láska. A že ji nevytřískáš z vyššího platu, povýšení nebo lidí okolo.

A zamiluješ se znovu a znovu. Protože ta osoba zná nazpaměť všechny díly Zaklínače a všechny alba Systém of a Down. A zbožňuje starej rocn’n’roll. Dělá žurnalistiku. Umí hawai na smetaně jako z pizzerky. Ta osoba chce cestovat, miluje Rimmera z Červenýho trpaslíka a západy slunce po dešti a vždycky - VŽDYCKY pije lungo s kapkou mlíka.

A to pak pochopíš,  že tohle prostě platí o jediným člověku v širým vesmíru a nikom jiným. Bejt v jistým smyslu sobeckej totiž znamená přijmout se, s chybama a zlozvykama,  a uvědomit si, že jsi nejvíc ty, jak můžeš být. Přesnej poměr Tebe. Přesně s tím, co miluješ a  nesnášíš. Nic víc, nic míň. A seš tu pro sebe aby ses zachránil, vytáhl nahoru nebo naopak stáhl zpátky do pekla. Ty. Nikdo jinej.

You Might Also Like

15 komentářů

  1. Úžasně napsané. :) Je to velmi pravdivé, sami si určujeme, zda budeme na dně nebo se z toho dna dostaneme, zda se budeme trápit ve vztahu nebo zda odejdeme a budeme svobodní a začneme konečně žít podle svého. :)
    http://myfantasyworld.pise.cz/

    ReplyDelete
  2. Prekarásne slová!! Mať rád samého seba a prijať sa so všetkými svojimi chybami a premeniť ich na niečo výnimočné je beh na dlhé trate. Čo sa týka mňa musím sa priznať že konečne, skoro na úplnom konci puberty (ťažké to obdobie) sa začínam vnímať menej kriticky. Trasú sa mi ruky a očerveniem keď mám obsluhovať pekného chlapa, ktorý veľmi jemne koktuje ale tak to bolo a pravdepodobne aj bude. Už to síce nie je také tragické a dokážem zachovať pomerne chladnú hlavu ale stále sa červenám. Kedysi by som si z toho robila starosti že to bolo trápne a bla bla bla. Dnes sa na tom pousmejem a idem ďalej. Ale aj tak sa mám ešte veľa učiť.
     xxAlexandra MS ALWAYS LATE

    ReplyDelete
  3. Berlicky dlouhodobe s nicim nepomuzou, v tom mas pravdu. Ja jsem ja, a je hloupost chtit ze me nekoho jineho :)

    ReplyDelete
  4. Jde znát, že víš o čem píšeš. Je to skutečně moc krásný.

    ReplyDelete
  5. Napsala jsi to opravdu krásně. Myslím si, že v my sami jsme jediný komu můžeme doopravdy věřit a podle mě je důležité brát se takového jací jsme. S chybami i bez nich. Milovat se pro své kladné vlastnosti a přestat se nenávidět pro své chyby. Ty má přece každý. Napsala jsi to fakt nádherně a klobouk dolů. Máš opravdu talent a tvé vlastní fotky jsou naprosto božím zdokonalením tvého blogu ♥

    ReplyDelete
  6. To je strašně krásně napsaný...:-))
    Taky mi můj drahý daroval Zaklínače... A i když je někdy na přes držku, uvědomuju si, že jinej chlap by chtěl taky třeba furt něco dělat, nechtěl by se jen tak válet, číst si nebo pařit... A mám takovej pocit, že s nikym jiným bych nedokázala přejít tu část od "zamilovanosti" v tu "lásku", kdy už na něm vidíš i ty chyby, někdy ti leze na nervy, máš chuť ho nakopnout a tak, ale stejně s nim umíš jen mlčet a dělat si to svoje, ale máš ho vedle sebe a miluješ ho...
    Naprosto souhlasím s tím, co jsi tak skvěle a vtipně napsala! :)

    ReplyDelete
  7. Krásně napsané ♥ jinak ta fotka je úžasná. Dýchá z ní úplně podzimní atmosféra.

    ReplyDelete
  8. super článok, presne takéto mám veľmi rada :) láska je zložitá a s tým nič neurobíme, môžeme proste len milovať ;)

    Sabi z blogu Beautiful savage

    ReplyDelete
  9. to si tak sedíš doma a smutek se ti rozlízá po celým těle. všechno je špatně, ty jsi špatně. a pak přijdeš sem, přečteš si tenhle článek a musíš se na tu holku s fialovýma vlasama usmát, protože vlastně není tak hrozná, vlastně je docela fajn. jen má prostě blbou náladu a na tom není nic špatnýho, to tak prostě někdy je. díky za ten článek a za zlepšení večera ♥

    ReplyDelete
  10. Husina po celém těle, super článek :)

    WantBeFitM

    ReplyDelete
  11. Krásný článek, skvěle napsané :)

    SmileThess

    ReplyDelete
  12. Nádherný článok a krásne slová:). Vidno, že máš naozaj prehľad o čom píšeš a nie sú to len plytké slová. Myslím, že prijať sa takí akí sme, je veľmi dôležité, no častokrát to jednoduchšie znie ako v skutočnosti je. Ako si vyššie spomínala, len my sami si určujeme či na tom dne zostaneme alebo sa z neho vytiahneme. Pre mňa je toto jeden z najlepších článkov, čo som za poslednú dobu čítala, naozaj krásne a pravdivé do poslednej bodky:)

    ReplyDelete
  13. Úpřimně ze začátku se mi moc číst nechtělo, už jsem docela utahaná. Ale začetla jsem se a jsem moc ráda, tvůj článek má něco do sebe a pokud jsem pochopila správně tu hlavní myšlenku, tak s ní souhlasím. :)

    Somethingbykate

    ReplyDelete
  14. Moc pěkný článek. Souhlasím a trvalo mi to chvíli, protože jsem v sobě tak dlouho vyzdvihovala chyby, až jsem se je naučila přijmout a uvědomila si, že lidi kolem na tom nejsou vůbec o nic líp. Je to nejlepší pocit, brát se takovou, jaká jsem, se vším, co mě dělá mnou... :)

    ReplyDelete
  15. Keďže som s mojim chlapom už 14 rokov a ešte stále zamilovaná a šťastná v jeho prítomnosti, musím iba súhlasiť. Je to ako píšeš, roky spoznávania a vyrovnávania sa s chýbami, ktoré sa dajú stále prehrýzť pretože vieš, že ste na jednej vlnovej dĺžke a s iným to už bude iné. Tak ako na všetkom aj na vzťahu treba pracovať. Možno to dokonalé nikdy nebude ale na druhej strane, kto potrebuje dokonalosť...

    ReplyDelete