Co mě napadne

Střípky - vytuněný šaty, snídaně a bakalářka

August 15, 2019

 Drobný random články mě moc baví a nastřádaly se mi nějaký fotky, takže vám dneska ukážu pár drobnejch střípků svýho života z uplynulých dní!

 Jedna z fakt barevných kaší. Nektarinka, borůvky, kakao, skořice, arašídový máslo a vločky

Znovuobjevila jsem tenhle přehoz a nosím ho jako šaty, jen si pod něj musím brát kraťasy. Ale je boží!

 Poslední dva dny jsem celý strávila psaním projektu k bakalářce a vyžádalo si ho hodně nervů a i docela dost kafe, ale mám to za sebou!

 Procházka po židovským městě v Boskovicích

 Kafe a milovenaj Kindl. Četla jsem poslední dobou tři knížky od Aleny Morštajnové a všechny mě bavily!

 Další snídaně, tentokrát opečený chlebíky s arašídovým máslem

No a jsou i dny, kdy se prostě zvedneš a jedeš na burger!

 A další kafčooo!



A další snídaně,  tentokrát ještě jednodušší

A příště zas u něčeho delšího, pac a pusu! ♥

Co mě napadne

JIZERKY aneb JAK JSEM POPRVÝ VYRAZILA NĚKAM SAMA a co mi to dalo

August 10, 2019


 Tyhle tři dny v Jizerkách a u Liberce se mi mimoděk proměnily skoro ve spirituální zážitek, aniž bych to zamýšlela. Jela jsem si sem duševně odpočinout a načerpat zas nějakou tu, ehm, inspiraci, protože změnit prostředí je vždycky dobrej nápad. Že pojedu, jsem se rozhodla den pozdě večer předem, našla jsem si levný ubytování, chvíli po půlnoci v patnácti minutách naházela do kufru pár nezbytností, ono na 4 noci toho fakt moc nepotřebujete.. a ráno jsem jela.

Cesta trvala asi 5 hodin a zahrnovala stejnej počet přestupů. Ani jeden z vlaků neměl wifi a já si zapomněla dokoupit data, takže když jsem po x hodinách dojela na místo, neměla jsem stáhnutý offline mapy pro Liberecký kraj a nemohla si tak najít, kudy se dostanu na svoje ubytování. V horách, kam jsem dojela, byla mlha, zataženo  a slabě poprchalo. A bylo to krásný. S klidem jsem si sedla s kufrem kousek od nádraží, snědla si tuňáka z plechovky, kterýho jsem měla na cestu, a chvíli nic neřešila. Byla jsem ztracená, ale bylo mi krásně. A můžu říct, že cestovat sama je  přesně takovej zážitek, jak se říká. Máte vlastní tempo, všechno rešíte sami. Je v tom neskutečnej klid. A dojde vám, že zvládnete už všechno. A že jakýkoli štěstí máte v sobě, ne v ostatních lidech.

Jestli mě znáte, víte, že nejsem sice horolezec, ale hory miluju. Tu atmosféru. A Jizerský hory jsou krásný. Příroda kontrastuje s rozpadlými domi nehostinnýho kraje, který kdysi patřil k Sudetám. Prostě to bylo skvělý.

Tenhle článek nebude plnej tipů toho, co vidět ani co jíst. Jediný co vám řeknu, je ať cestujete. A objevujete! A klidně sami!

 Ještěd teda určitě nevynechávejte! ♥
 Ok, s focením je to nevýhoda. Protože vám nikdo neudělá hezký fotky. Ale to je tak jediná nevýhoda.



 Protržená přehrada

Tak pac a pusu! ♥


Btw, už sledujete můj

Co mě napadne

ČERVENEC - v horách, mealprep, Třebíč, snídaně, jak léčím akné

August 07, 2019


Jak jsem řekla v předchozím článku, červenec mám zážitkama  a tím pádem i fotkama docela nabitej. Tenhle měsíc byl myšlenkama všelijakej, ale z fotek to určitě bude vypadat jako krásnej měsíc. Je to krásná připomínka toho, že i když se necítíte nejlíp, pořád jde z života vytřískat.. dost.

 Tenhle článek bude neuvěřitelnej mix a vlastně trochu chaos. Míst, jídel, věcí, zážitků. Ukážu vám tipy, kam jet a kde mě to bavilo, kam jít na dobrý kafe nebo jak si aktuálně léčím akné. Jdeme na to!

 Jeden z tipů na snídani je brněnský Brunches, kde na to nedám dopustit. Ono ani tak nejde o to, jak nádherně tam všechny ty jídla vypadají - hlavní je, že je to strašně dobrý. Protože si třeba dáváte obyčejný sázený vejce nebo slaninu a NECHÁPETE, že to může být tak NESKUTEČNĚ dobrý. Mají i hromadu sladkejch lívanců nebo francouzskejch toustů, takže si asi každej přijde na svý. A já to tam fakt můžu a na takový ty pomalý slavnostnější víkendový rána je to značka ideál.

Druhej tip je kafovej a jde o kavárnu Rebelbean. Já jsem na kafe začala být trošku ujetá a jakmile oceníte dobrý, není cesty zpět. A v Rebelbeanu kafe očekávaně umí.

S akné bojuju pořád a přijde mi, že je to jako na houpačce. Zkouším postupně různý produkty, Tenhle měsíc jsem si objednala na Aliexpressu fejkový foreo aka čisticí masážní strojek za pár dolarů a na doporučení kamarádky jsem se rozhodla vyzkoušet taky zelenej jíl.

Když to jde, vařim. Některý dny pracuju a vařit si nestíhám nebo se mi nechce, když to ale jde, vidím, jakej neuvěřitelně pozitivní vliv to na mě má. Tyhle dvě jídla jsem připravila asi za 15 minut a byly boží - smetanový noky se špenátem a tuňákem a banánový lívance z vloček.

A kde jinde zdravej životní styl začíná než u zdravýho nákupu. Bude to znít jako klišé, ale připravovat si doma zdravý jídlo vidím jako neuvěřitelně dobrej návyk do života.

A někdy prostě sedíte u ohniště a opíkáte si špekáček. A je to moc fajn.

Takhle vážně pracuju na článcích na tenhle blog... HAHAHA! :D

 Jak moc velkej hipstr musíš být, aby sis pěstoval avokádo?

Pár dní jsem trávila v Jizerských horách. Vlastně pro mě tenhle výlet byl trochu zlomovej a poprvý jsem si zkusila něco jako solo-cestování. Těšte na samostatnej článek! ♥

 Já to psaní článků tak miluju ♥
 Další snídaně ♥
 Ledový kafe je v tomhle počasí nezbytnost!
 Prošli jsme taky židovský centrum Třebíče a našli krásný zákoutí. Miluju tohle objevování! ♥
 ♥
A další jídlo ♥ Zde mám celozrnný chleby se šunkou a gorgonzolou se salátem s polníčkem a rajčaty.
A taky jsme vylezli na železniční most a byl to zážitek jako prase!

 Z Ještědu ♥

Miláček ♥ A tímhle se s váma rozloučím a dooufám, že když nic, tak se aspoň těmahle měsíčníma shrnutíma budu moct probírat za pár let. Mějte se krásně!

Btw, už sledujete můj Instagram?

Co mě napadne

MŮJ POMALEJ ČERVEN

July 30, 2019

 Tenhle článek píšu tak pozdě, že už je to trapný. Protože ale tenhle formát mám ráda hlavně proto, že se pak k článkům můžu sama vracet, rozhodla jsem se ho i tak napsat. I když budu muset vzpomínky sama lovit z paměti, pokusím se o to.

Červen byl všelijakej. Z ničeho nic udeřily vedra a jak víte, já  a vedra prostě nejdou dohromady a nejsem schopná moc fungovat. A prostě se mi nic nechce. A i když jsem se snažila chodit co nejvíc plavat, denně to prostě nejde.

Dva týdny jsem taky strávila v lesích a tak nějak zpomalila. Miluju být v přírodě. Chvilku nenamáhat mozek, běhat po lese a mít se hezky. Občas miluju i ten městskej život, nestíhat, nedávat na přeplněný MDH a mraky lidí, protože nesnáším davy. Miluju mezi těmahle dvěma světy přebíhat. V červnu jsem  shodou okolností začínala taky na nový brigádě - ve firmě, kde budu trávit celý léto. Ze začátku to byl docela chaos a výzva, ale baví mě to.

 Protože jsem byla lačná po výletech, mrkli jsme do krásnýho Mikulova. A bylo to skvělý, až na to šílený vedro!
 S touhle psí princeznou jsme strávili dny na konci světa, chodila jsem s ní ven, usínaly jsme spolu a já se zase přesvědčila, jací psi dokážou být skvělí parťáci.

 Taky jsem stihla jeden autosraz. Větsinou na takových akcích moc nechápu, co tam dělám, ale je to sranda.
Večerní vyjížďky nechyběly. Ty nikdy nechybí.

Jako milovník snídaní venku jsme samozřejmě jednu stihli - v Kakabu v Boskovicích. Neměli klasický menu, takže jsme si dali žemlovku z loupáčků a domácí vajíčkovou pomazánku na tom nejlepším chlebu. Jak moc skvěle můžou chutnat  i ty nejobyčejnější jídla?

 Krásnej byl taky výlet na rozhlednu Pekelný kopec.


A ta příroda? ♥


Můj jídelní režim. Nahoru a dolů. Co je ale důležitý je, že jím dostatečně a vyváženě. Trošku problém je, že k tomu občas prasím hranolkama nebo jinejma nezdravejma jídlama. Ale i na tom se snažim pracovat!

Ledový kafe a spousta ovoce je v tomhle počasí nezbytnost.

A to by bylo všechno. Červenec bude mnohem nabitější a upřímně se děsím i raduju z toho, že mám už teď tak třikrát tolik materiálu.  Ale o tom příště!