Shrnutí celýho roku je už tak nějak blogerská klasika. Musím říct, že hodnotit celej rok je sakra těžký, protože je to šíleně dlouhá doba, během který se třikrát může hromada věcí změnit, špatný se mění v dobrý a naopak. Můj rok 2017 byl v mnohým novej a průlomovej, zábavnej, vyhnuly se mi obloukem všechny obří průsery nebo špatný věci a celkově jsem byla většinu času rozesmátá se skvělou náladou. Mimo jiné jsem třeba:

• byla na politický tiskovce, největším českým metalovým fesťáku nebo srazu milovníků aut a všechno ve zdraví přežila
• ochutnala nebo dokonce uvařila a ochutnala kvadrilion nových jídel
• docela dost se zlepšila v angličtině (a uvědomila si, že se ještě budu muset zlepšit o dalších tisíc procent)
• zkusila si dvě naprosto nový a úplně odlišný práce a překonala sama sebe
• vrhla se na marketingovej certifikát, učila se úplně nový věci a uvědomila si, že seberozvoj nemusí bejt jenom opakování prázdnejch citátů
• zjistila díky škole milion novejch věcí, získala díky tomu trochu jinej pohled na svět a jako bonus se z té vysoké dokonce zatím nenechala vylejt

 A taky někdy v polovině roku založila tenhle veleúspěšnej blogísek! Díky moc všem, za milý slova, komentáře a tak vůbec. Díky!

Opět jsem nestihla napsat knížku, opět jsem necvičila tak, jak bych chtěla (ale dost se hýbala a získala na cvičení mnohem zdravější pohled) a opět jsem bojovala s pevnou vůli. Tenhle článek má být ale o tom dobrým -  a tak tohle můžou být přesně ty věci, na který se zaměřím přístí rok a zlepším je.


P.S. Fotky jsou posbíraný všelijak, seřazený napřeskáčku a rozhodně nemaj ukazovat dokonalej průřez tímhle rokem. Přišlo mi hezký připomenout si některý události (pokud jsem si na ně zrovna vzpoměla a v obrovským bordelu v počítači našla fotky). Tak jdem na to!



Někdy v létě jsme vyrazili s kamarády na několikadenní výlet do Prahy. Bydleli jsme v čarokrásným apartmánu deset minut od Karlova mostu, celou dobu jsme si užívali skvělý jídlo a bylo to skvělý!








Cvicit jsem nakonec nechodila tak často, jak bych chtěla, ale když jsem šla, tak mě to mega bavilo!



Další bombastickej zážitek byl Masters Of Rock ve Vizovicích, kde jsme byli podruhý. Byl pátek a s Tomem jsme byli jsme skálopevně přesvědčení, že nepojedem, protože nás nic z programu vyloženě neposadilo na zadek. Seděla jsem u kamarádky, když mi napsal, že sehnal lístky za zlomek ceny. Tak jsem běžela na první rychlej autobus dom, sbalila si během chvilky věci, zrušila brigádu na víkend a o tři hodiny později už procházela známejma místama a poslouchala Sabatony naživo. Logicky jsme neměli žádný ubytování, takže jsme spali v autě a bylo to celý perfektní.


Tímhle kabriem jsem se taky tenhle rok najezdila spoustu kilometrů, hezky s větrem ve vlasech!


Taky jsme byli na Kmenech Vladimira 518 v Brně, což devadesátková výstava kultury a jednotlivejch subkultur, ale hlavně docela nostalgie, protože je to prostě nostalgie toho, co tak dobře známe, protože my devadesátkový děti jsme v tomhle  vyrostli. Jo, a na té první fotce je za mnou na fotce Klaus.


 S vlasama jsem byla docela konzervativní a zůstávala u té zrzavé, protože jsem věděla, že to špatně dopadlo, kdybych se to snažila obarvit to na něco jinýho.

Krom MORu jsme taky byli na brněnským Majálese a slyšeli zde naživo hromadu špatnejch i dobrejch kapel, ale celkově mě to taky moc bavilo.


Můj asi první pořádnej foodfestival, brněnskej Ochutnej Asii, o kterým jsem i psala.
Když to tak píšu a vidím tu hromadu akcí a zážitků, uvědomuju si, že toho stalo se fakt spoustu. Jeden rok rovná se obrovská spousta času, který můžeme využít k hromadě krásnejch věcí a krásnejch věcí co nás někam posunou. 2018, jsem připravená. A těším se!