SMiatouNaTripu - 3. díl - Budějovice, Krumlov a Lipno

December 18, 2017

Třetí (a tentokrát poslední) díl našeho malýho putování po Česku ještě ze srpna mi tentokrát trvalo vydat docela šílenou dobu, ale konečně je tu. Cestovní články byly docela oblíbený a mně navíc mi bylo líto je nechat někde ztracený ve složkách počítače. Takže jdeme na to!

Ráno se probouzíme do upršenýho (ale krásnýho) rána. Ospale zase balíme všechny věci a na náměstí v  adršpašských Teplicích si kupujem čerstvý pečivo a nějaký dobroty k snídani. Snídáme v autě čerstvý rohlíky, hraje k tomu rádio s písničkama a v tu chvíli neexistuje nic lepšího, tyhle drobný momenty jsou kouzelný. V dešti se vydáváme na Prahu, což je z Adršpachu několik hodin cesty a vlastně si je užíváme. V Praze nás přepadá tak silnej liják, že dodávky malou Miatu doslova nahazují vodou a chvílema nic nevidíme, protože okna na okamžik zakrývaj vlny. Na Smíchově si dáváme každej svou obvyklou klasiku v thajský restauraci a frčíme dál na Berounsko k Karlštejnu. Zde totiž chcem vidět ještě Malou Ameriku.

Obcházíme stužku se zákazem vstupu a obcházíme lom. Hledáme, odkud by bylo vidět zatopený místa nejlíp a kde by se daly udělat nejhezčí fotky. Láká mě ohromně sejít dolů a projít si lom zdola, ale nejsme si jistí, jak je to s dostupností a hlavně nemáme zase tolik času. Otravný je extrémně rozmočený bláto, který se v kilech doslova lepí na boty. Vtipkujem o tom s ostatníma lidma který míjíme, vracíme se na parkáč a je před náma dalších pár hodin cesty, tentokrát směr Jižní Čechy. Střídavě prší a zase svítí sluníčko, tak si hrajem se sundávací střechou miaty a míjíme rybníky a políčka s krávama. Jižní Čechy se poznají. Svět je krásnej.

Chvíli po osmý jsme v Budějkách, ubytováváme se a zase běžíme do města. Procházíme si tentokrát jen tak nazdařbůh hlavní náměstí a po chvíli vyrážíme i kousek dál.

Ve čtvrtek se ráno vydáváme opět na procházku po Budějovicích, kde objevujem dokonalý zdravý a po všech směrech perfektní bistro Cobliha, a obhlížíme památky. Po obědě se vydáváme do Českýho Krumlova, kde si to užíváme i navzdory vedru, šílenýmu parkovýmu a horám asijskejch turistů. Kdysi na školní exkurzi se mi Krumlov nelíbil, ale teď si užívám jeho kouzlo. Z rušnýho Krumlova se vydáváme na Lipno, kde je naopak mnohem větší klid a vybíráme si pláž absolutně bez lidí. Dokážu si představit strávit tady absolutně pohodovej týden, kdy bych nic neřešila - Lipno je jedno z těch míst, který vás nechají zapomenout na všechen pracovní stres. Zpátky se vracíme přívozem, kterým se svezeme přes Lipno i s autem, načež zjistíme, že jsme úplně někde mimo, zpátky se nám nechce a tak to zpátky berem oklikou nádhernýma šumavskýma lesama. Po návratu do Budějovic běžíme znovu do centra, zkoušíme další místa s jídlem a někdy o půlnoci se celí uchození vracíme na pokoj. Další den ráno procházím jenom poslední památky, lezem milion schodů na Černou věž a vyrážíme domů. Cestou stíháme ještě Telč a Jindřichův Hradec, ale kvůli šílenýmu vedru nestiheme ani jedno z měst pořádně prochodit.

Jak to píšu, mám chuť zase někam vyjet. Cestování a výletění mě strašně nabíjí a dává mi energii a vlastně je to jediná věc, u který mám pocit, že jí mám v životě zoufale málo. Fotek bylo tentokrát fakt ohromný množství, tak snad to nebylo taky extrémně nudný - a taky doufám, že text nebude úplně chaotickej. Tak snad zase někdy!

BTW - předchozí články z MiataTripu:

1250 km na cestě - celej úvod, proč jsme se rozhodli jet na pětidenní cestu autem po Česku a jak jsme jeli dvakrát tolik kilometrů než jsme chtěli

1. díl - Litomyšl a Hradec

2. díl - Adršpach

Mějte se!