Tenhle článek píšu tak pozdě, že už je to trapný. Protože ale tenhle formát mám ráda hlavně proto, že se pak k článkům můžu sama vracet, rozhodla jsem se ho i tak napsat. I když budu muset vzpomínky sama lovit z paměti, pokusím se o to.

Červen byl všelijakej. Z ničeho nic udeřily vedra a jak víte, já  a vedra prostě nejdou dohromady a nejsem schopná moc fungovat. A prostě se mi nic nechce. A i když jsem se snažila chodit co nejvíc plavat, denně to prostě nejde.

Dva týdny jsem taky strávila v lesích a tak nějak zpomalila. Miluju být v přírodě. Chvilku nenamáhat mozek, běhat po lese a mít se hezky. Občas miluju i ten městskej život, nestíhat, nedávat na přeplněný MDH a mraky lidí, protože nesnáším davy. Miluju mezi těmahle dvěma světy přebíhat. V červnu jsem  shodou okolností začínala taky na nový brigádě - ve firmě, kde budu trávit celý léto. Ze začátku to byl docela chaos a výzva, ale baví mě to.

 Protože jsem byla lačná po výletech, mrkli jsme do krásnýho Mikulova. A bylo to skvělý, až na to šílený vedro!
 S touhle psí princeznou jsme strávili dny na konci světa, chodila jsem s ní ven, usínaly jsme spolu a já se zase přesvědčila, jací psi dokážou být skvělí parťáci.

 Taky jsem stihla jeden autosraz. Větsinou na takových akcích moc nechápu, co tam dělám, ale je to sranda.
Večerní vyjížďky nechyběly. Ty nikdy nechybí.

Jako milovník snídaní venku jsme samozřejmě jednu stihli - v Kakabu v Boskovicích. Neměli klasický menu, takže jsme si dali žemlovku z loupáčků a domácí vajíčkovou pomazánku na tom nejlepším chlebu. Jak moc skvěle můžou chutnat  i ty nejobyčejnější jídla?

 Krásnej byl taky výlet na rozhlednu Pekelný kopec.


A ta příroda? ♥


Můj jídelní režim. Nahoru a dolů. Co je ale důležitý je, že jím dostatečně a vyváženě. Trošku problém je, že k tomu občas prasím hranolkama nebo jinejma nezdravejma jídlama. Ale i na tom se snažim pracovat!

Ledový kafe a spousta ovoce je v tomhle počasí nezbytnost.

A to by bylo všechno. Červenec bude mnohem nabitější a upřímně se děsím i raduju z toho, že mám už teď tak třikrát tolik materiálu.  Ale o tom příště!