Jak jsem chtěla trochu klidu - první den v Rejvízu

June 04, 2018

Sedím na dřevěný lavičce za pohádkovou roubenkou, venku zpívají ptáci a pomalu se stmívá. Jsem unavená, spokojená, s bolavýma nohama a s šílenou chutí napsat aspoň kratičkej článek. Jestli je právě teď něčeho v mým životě zoufalej nedostatek, je to cestování a výletění. Neberte to zle, ne, nemám to nikomu za zlý, jenom sama sobě, ale cestování je zkrátka něco, co mě vnitřně nakopne a je to pro mě takovej malej restart a taky něco, čeho bych ráda měla v životě mnohem víc. A po dlouhý době jsem zase na chvíli na cestách, i když jenom v blízkejch Jesenících.

Možná vám už došlo, že si s článkama dávám na skoro vždycky čas - upravuju fotky, píšu článek a nechávám to celý uležet a pak, až po delší době pak článek zveřejňuju. Ale dneska mám chuť psát hned a tak taky píšu. Jeseníky jsou totiž přesně to, co po posledních chaotických a docela náročných měsících potřebuju. Klid, příroda a zároveň tak trochu dobrodružství. V krásným prostředí. A moře čerstvýho vzduchu, pohybu a dobrýho jídla.
 
Tak uvidíme, co přinese druhej den!








You Might Also Like

2 komentářů

  1. Podle fotek to tam vypadá opravdu krásně, takže doufám, že si volno užiješ a nabije tě to zase novou energií.
    Kout světa

    ReplyDelete
  2. Klid a relax v lese...co může být lepšího? :)

    ReplyDelete