A ty se jako nebojíš? Jak to zvládneš bez svýho kluka? Aneb jak jsem jela na Erasmus

March 09, 2019

Jak to tam přežiješ tak dlouho sama bez blízkých? Vždyť budeš na všechno sama!
Jak to zvládneš bez svýho kluka? Bude ti smutno a ty budeš sama. Jak tě vůbec pustil?
Co když tam nebude nikdo z Česka? Co když se nedomluvíš?
Jak to vůbec zvládneš, žít v jiný zemi? Jak si všechno zařídíš?
A nebudeš sama? Neokrade tě někdo? Je ve Švédsku bezpečno? Četl jsem na internetu, že tam mají problémy s muslimy...

Tyhle a další podobný otázky jsem před Erasmem a během něj dostávala denně a vlastně je dostávám pořád. 

Abych odpověděla v jedný větě - ne, nebála jsem. Nebylo čeho. 

Abyste si rozuměli - ne, Erasmus ve Švédsku nebo v jakýkoli jiný zemi fakt není humanitární práce v Africe.  Nepracujete tu, nemusíte se uživit. Nic vám defacto nehrozí, dostávate stipendium od školy, krom školy nemáte žádný povinnosti. Musíte si sice zaplatit nájem, dojít na nákup a hodit prádlo do pračky a občas něco vyřešit, ale to je tak všechno. A vždycky existuje x lidí, na který se v případě problému můžete obrátit.

Kulturní šok může přijít, ale je jenom malej. Některý věci jsou trochu jiný, ale ve výsledku žijete úplně stejně, vaříte si stejný jídlo, děláte stejný věci, jenom občas pokecáte nebo někam zajdete s ostatními studenty, stejně jako byste v ČR někam zašli s kamarády.

Neříkám, že je to brnkačka, švédskej vzdělávací systém byl pro mě v nečem docela výzva a některý úkoly nebo zkoušky jsou prostě těžký. Školství vás nutí mnohem víc argumentovat a přemýšlet a mnohem míň se musíte učit věci zpaměti. Je to zkrátka jiný. A ano, vždycky se něco pokazí, takže budete muset jít a řešit věci. Ale dá se to.


A ohledně toho odloučení a vztahu a Erasmu vám můžu říct...
Je to v pohodě.  

A hlavně  - na Erasmus jedete kvůli sobě. Děláte to pro sebe, aby vás to někam posunulo, abyste se něco naučili a abyste zažili nový věci.

Podle mě je blbost, aby vás od takový příležitosti partner odrazoval nebo jste nejeli jenom ze strachu, že vám bude smutno. Jasně, je šance, že to ten vztah nezvládne a prostě se z nějakýho důvodu rozejdete a ano, možná vám občas smutno bude. S tím do toho jdete, jakkoli to zní hnusně. Ale pokud vás někdo odrazuje, je to blbost a není to dobře. Ve vztahu, kterej má smysl, ten druhej pochopí, že vám to udělá radost a že to pro vás má přínos. A jenom vztah, ve kterým ve kterým vás ten druhej podpoří v tom, co chcete, má koneckonců smysl, ne?

A ten půrok sice zní strašidelně, ale ve skutečnosti je to v pohodě, já se navíc dvakrát vracela do ČR. My jsme si hodně psali i volali a spoustu problémů jsme řešili úplně stejně, jako bych byla doma. Na Erasmu jsem tak trochu (samotnou mě překvapilo, jak automaticky) přepla na jinej režim a smutno mi nebylo prakticky vůbec. Hodně věcí si díky tomu urovnáte v hlavě a vztah to může o dost posunout (ale i pohřbít, jasně). Člověk se adaptuje a zvládne všechno, vážně. A pokud víte, že se máte kam vrátit, je to o to lehčí.


Takže pohodička, jo?

You Might Also Like

3 komentářů

  1. Teda Švédsko ma celkom láka. Ja som na Erasme tiež bola ale v rámci strednej školy a to len v Čechách (v Havířově), ale bolo tam skvelo a boli to najlepšie dva týždne môjho života. :) Viem, že sa to so Švédskom porovnávať nedá, ale bolo to pre mňa veľmi vzácne a dosť som sa naučila. :)

    http://elizabeth.poetry.blog

    ReplyDelete
  2. Určitě je skvělé mít zkušenost se životem v jiné zemi. Budeme se na konci tohoto měsíce vracet z Anglie po víc jak roce a když některé věci tu byly těžké, jsem moc ráda za tu zkušenost. Člověku to dá větší rozhled a spoustu zkušeností. Musím říct, že kdybych měla jet úplně sama, dost bych se bála, ale taky jsem to kdysi zvládla jako au-pair.

    ReplyDelete
  3. Tak ono taky hodně záleží na tom, jak je ten člověk daleko a jak často se za tu dobu vidíte. Já jsem si tímhle taky prošla a fakt se nedá říct, že je to extra prdel udržovat vztah na dálku 😁. Samozřejmě se to dá zvládnout v poho, ale chce to docela dost sebezapření a důvěry. A taky aby ty lidi hodně komunikovali. Když komunikuješ a třeba si voláš, tak je to pohoda. Ale představ si, že ti ten partner na Erasmu třeba skoro nepíše😁. Ale zvládnout se to dá, když nejsi hysterka/hysterák. Partneři v sebe musí mít důvěru.

    Ale když jede ten člověk třeba daleko a na dva semestry, tak to je zase něco jinýho. To už se nedá odmávnout rukou a říct "Jo, pohoda, žádnej problém 😁.".

    Ale jsem ráda, že se ti ve Švédsku líbilo. Někdy bych se k seveřanům chtěla podívat. Chceš jet na další Erasmus?:)

    Verča ze Ztracena v Praze

    ReplyDelete